PID (Pražská integrovaná doprava)

organizátor:

zřizovatel:

partner:

česky english

RSS kanál |

Facebook

dnes: Středa 22.05.2013 07:00, provoz podle pracovního dne

zítra: Čtvrtek 23.05.2013, provoz podle pracovního dne

VYHLEDÁNÍ SPOJENÍ

VYHLEDÁNÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU

Úvod stránka / Praktické informace / Cestujeme… / Vlakové linky S / Linka S60 /

zveřejněno: 13.7.2012 14:00 poslední změna: 15.1.2013

Tisk článku

Linka S60

Obsah

Základní informace
Odkazy
Informace o lince S60
Kam na výlet s linkou S60
Fotogalerie

Základní informace

S60	Beroun – Zdice – Březnice
PID	Beroun – Králův Dvůr-Popovice
Plná integrace	není

S60	Intervaly (min)				Rozsah provozu (cca)
úsek	PD ráno	PD dopoledne	PD odpoledne	Sobota a neděle	Pracovní den	Sobota a neděle
Beroun – Zdice	120	120	120	120	4:50-21:00	4:50-21:00
Zdice – Březnice	60-120	120	120	60-120	4:55-21:00	4:55-21:00

Vozidla
Motorová jednotka řady 814 Regionova	Výrobce	Pars Nova a.s.
	Počet vozů v jednotce	2
	Délka	28,44 m
	Maximální rychlost	80 km/h
	Počet sedadel	76 + 8 sklopných
	Bezbariérovost	ano
	Počet míst pro cyklisty	4 v řídícím voze

Odkazy

Zastávkový jízdní řád.

Kartičkový jízdní řád.

Schéma linek S.

Informace o lince S60

Linka S60 v Berouně navazuje na linku S7. Jedná se o osobní vlaky jedoucí zpravidla v trase Beroun – Březnice - Protivín. V úseku Beroun - Zdice jezdí v souběhu s linkou S70. Označení S60 nese od 11. prosince 2011.

Úsek Beroun - Zdice byl popsán u linky S70, proto se zde zaměříme pouze na historii úseku Zdice - Březnice. Již u linky S75 bylo naznačeno, že trať byla připravována jako součást magistrálního železničního spojení z Hodkovic nad Mohelkou do Protivína, resp. Kunžvartu (nyní Strážný) na Šumavě, kde trať měla dále pokračovat do bavorského Pasova. Po krachu na vídeňské burze v roce 1873 byla výstavba soukromých železnic ochromena, a tak se příslušnému konsorciu zájemců nepodařilo obstarat dostatek finančních prostředků. V květnu 1874 rozhodla vláda o vybudování klíčového úseku Rakovník - Beroun - Zdice - Protivín na své náklady. Stavba byla svěřena českému železničnímu podnikateli Janu Muzikovi, který ji provedl v období vysoké nezaměstnanosti velmi rychle.

Provoz mezi Zdicemi a Protivínem se podařilo zahájit 20. prosince 1875. Podle původního projektu měla být mezi Berounem a Zdicemi zřízena samostatná kolej položená v sousedství tratě České západní dráhy směřující tudy z Prahy do Plzně. Když financování stavby Rakovnicko - protivínské dráhy převzal stát, uzavřel za účelem snížení nákladů s Českou západní dráhou dohodu o společném používání její koleje za fixní roční poplatek. Stát se tak ocitl v neobvyklé roli nájemce u soukromé společnosti. Byl to jev na železnici poměrně vzácný, který pominul teprve v roce 1894, kdy došlo k zestátnění České západní dráhy.

Také provoz na vlastní Rakovicko - protivínské dráze nezajišťoval z úsporných důvodů stát sám, ale prováděly jej pro něj soukromé společnosti. Jednalo se postupně o Duchcovsko - podmokelskou dráhu, Ústecko - teplickou dráhu a Českou západní dráhu. Teprve od roku 1884 převzaly provozování tratě státní dráhy. Ani trať mezi Zdicemi a Březnicí v průběhu let neprošla zásadními změnami své podoby. Vybudována byla pouze krátká přeložka při úpravě zaústění trati do stanice Zdice.

Asi největší změny se trať Zdice - Březnice - Protivín dočkala až v novém tisíciletí. SŽDC přistoupila na některých nekoridorových železničních tratích k racionalizaci provozu spočívající v rozsáhlé modernizaci zabezpečovacího zařízení spojené se zavedením dálkového řízení. Bylo instalováno nové telekomunikační zařízení i informační systém pro cestující ve stanicích a zastávkách. Dirigující dispečer má komplexní přehled o pohybu vlaků na trati. Řízení provozu bylo umístěno do železniční stanice Březnice. Dispečer je v rádiovém spojení se všemi lokomotivními i vlakovými četami. Z dispečerského stanoviště je dálkově ovládáno 11 železničních stanic od Lochovic po Čížovou. Pro cestující veřejnost má velký význam zrychlení dopravy, moderní informační systémy (rozhlas, informační tabule a kamery) a maximální bezpečnost provozu. Tento typ modernizace zabezpečovacích zařízení nejenže zvyšuje plynulost a bezpečnost v železničním provozu, ale přináší také racionalizaci práce. Moderní zařízení nahradilo na trati profese jako signalista, výpravčí, hláskař nebo závorář. Náklady spojené s racionalizací se díky automatizovanému provozu v průběhu několika let vrátí. Racionalizace trati Zdice - Protivín byla provedena v období od srpna 2006 do června 2009.

Kam na výlet s linkou S60

Výlety z úseku od Berouna do Lochovic jsou popsané u linky S70.

Z Lochovic po červené značce je možné se z rozcestí červených (rozc. Lhotka, 2 km) vydat většinou lesními úseky také po žluté značce okolo zrušených železnorudných dolů a přes vrch Ostrý (538 m.n.m.) s vyhlídkou na krajinu do obce Felbabka (7 km). Opačný směr žluté nabízí z rozc. Lhotka (2 km) výlet přes obec Lhotka (3 km), okolo plešiveckého Smaragdového jezírka (5 km). Přes Běštín a rozcestí u stejnojmenné hájovny (8 km) pokračuje na rozcestí Velká Baba (11 km), asi 400 m pod stejnojmenným vrcholem a s výhledem na odbočce z modré značky, po níž lze sestoupit do Hostomic (18 km) a po tamní žluté dojít hlavní ulicí až k žel. zast. Hostomice pod Brdy (19 km, linka S76). Od hájovny Běštín lze trasu zkrátit po zelené do Hostomic (12 km), resp. na žel. zast. (13 km).

U železniční zastávky Rejkovice začíná zelená značka, která stoupá lesními porosty přes Plešivecké sedlo (2 km) a dále společně s červenou na Plešivec (3 km, 653 m.n.m.) s vyhlídkou na krajinu a pokračuje přes rozcestí s modrou Nad Jezírkem (4 km) ke Smaragdovému jezírku (6 km). Odtud lze pokračovat po žluté značce, popsané od žel. st. Lochovice (10 km).

Při příjezdu do městyse Jince se ozve charakteristický zvuk při přejíždění říčky Litavky. Hned za mostem po levé straně trati stojí původní vysoká dřevouhelná pec, v níž se tavilo až do roku 1874. Od nádraží vede modrá značka, která u Křešína (4 km) obchází přírodní památku Na horách, ceněnou pro zde rostoucí byliny, a pokračuje přes Felbabku (6 km), Podluhy (9 km), Hvozdec (11 km) a Komárov (13 km) k žel. st. Zbiroh (21 km, na trati mezi Hořovicemi a Rokycany) a do 4 km vzdáleného centra města. Opačným směrem modrá míří přes Čenkov (2 km) a rozcestí Náves (7 km) v údolí Hlubošského potoka do Bukové u Příbramě (9 km) a po hrázi Vackova rybníka a zástavbou Holšin (12 km) do Rosovic (13 km). Z rozcestí Náves (7 km) lze jít i po zelené dlouhým pásem lesa, který se táhne až do lokality Pod Květnou (16 km), odkud sestoupíme na příbramské náměstí (19 km), nádraží je ještě téměř o kilometr dále po žluté.

Zelená značka z Jinec prochází za Litavkou přírodní památkou Vinice, cennou svými nálezy trilobitů v usazených horninách. Zelená dále vede na Křižatky (4 km, rozcestí s červenou brdskou hřebenovkou) a odtud k okraji Běštína a okolo stejnojmenné hájovny (6 km) na náměstí do Hostomic (10 km, žel. zast. Hostomice pod Brdy vzdálená ještě kilometr po žluté), odkud se opět vrací do lesů k rozcestí a hájovně Jelení Palouky (14 km) na brdské hřebenovce. Přes rozcestí Stožec (18 km) lze potom obejít přírodní rezervaci Hradec a sestoupit po modré na dobříšské náměstí (25 km) a podél sídliště Větrník projít k budově žel. st. Dobříš (27 km, linka S80). Červená značka z Jinec směřuje okolo hájovny na rozcestí červených Komorsko (4 km). Směr do Lochovic je popsaný u linky S70 z Hořovic. Směrem na Zbraslav vede červená po hřebenech Hřebenů, z rozcestí Pod Provazcem (6 km) lze sestoupit po zelené na rozcestí Náves (9 km) a po výše popsané cestě pokračovat na příbramské náměstí (21 km) a k žel. st. (22 km).

Po lávce (0,1 km) přes žel. st. Příbram prochází žlutá značka a dále vede nejvyššími místy (1,0 km) městské části Březové Hory. Od kostela sv. Vojtěcha (1,5 km) můžeme pokračovat ulicí přímo (K Dolu Marie) a podél hasičské zbrojnice dojdeme na nádvoří u této šachty (1,8 km). Odtud je přístupné přes 500 metrů dlouhé patro Mariánské štoly i expozice důlní katastrofy, největší na našem území a ve své době i na světě, k níž zde došlo při požáru 31. května 1892, když ve stříbrném revíru fáralo více než 800 havířů při jedné směně.

Ulicí od lávky nad nádražím (Anenskou) lze zvolit zkratku (0,5 km) po neznačené trase, pokračující přímo a na konci ulice vlevo (0,6 km) ulicí U Dolu Anna, která obchází areál stejnojmenné šachty (1,0 km). Součástí její prohlídky je jízda podzemním důlním vláčkem k těžní kleci. Hlavní ulicí se potom dá projít podél Vojtěšské šachty (1,1 km) a okolo vyústění již zmíněné Mariánské štoly (1,2 km) a sejít k ukončení (1,3 km) důlní dráhy, vedeným vozovkou ulice Pod Struhami od Ševčínského dolu. Nedaleko (1,5 km) vchodu (1,6 km) do jeho areálu, kde je jediné nástupní místo do hornického vláčku, se zkratka opět setkává se žlutou značkou.

Žlutá od Ševčínské šachty (1,6 nebo 1,8 km) pokračuje přes městskou část Staré Podlesí (3 km) a rozcestí Orlov (6 km) do městské části Orlov (7 km). Do stejného místa lze dojít od vchodu Ševčínského dolu (1,6 km) také po neznačené trase západním směrem dolů k Litavce, po lávce (2,0 km) a za ní vlevo do slepé ulice a vzápětí vpravo uzoučkou cestičkou a poté do ulice vlevo (2,1 km) a na první křižovatce vpravo (2,2 km) až k silnici, po ní vlevo a asi po 120 metrech v mírné zatáčce vpravo (2,8 km) na kamenitou polní cestu, odbočující vpravo. Přijdeme na žlutou značku přicházející zleva (4 km) a pokračujeme po ní přímo. Další lesní úsek může mít po dešti podmáčené cesty. Žlutá značka potom vede městskou částí Orlov až k lesu (6 km).

Modrá značka místního značení odtud (7 km) stoupá do vojenského újezdu, do něhož je vstup omezen pouze na sobotu, neděli a státní svátky, a to od 7 do 21 hodin. Děti do 15 let přitom musí doprovázet osoba starší 18 let. Na rozcestí Pod Třemošnou (7,5 km) si lze vybrat mezi pokračováním modrého místního značení přes vrchol Třemošné (8 km, 778 m.n.m.) s povlovnějším sestupem na již zmíněné rozcestí Orlov (10 km) a zelenou značkou na rozcestí Pila (11 km). Po přímo pokračující neznačené cestě z něho asi po 200 metrech vystoupáme na hráz Pilského rybníka, která zároveň tvoří hranici stále nepřístupného území. Žlutá pokračuje okolo hájovny U Prokopa (13 km), kde vojenský újezd opouští, do Bohutína (16 km).

Opačným směrem od nádraží míří okružní žlutá značka přes náměstí T.G. Masaryka (1 km), které je centrem staré Příbrami, a Svatou Horu (2 km). Na rozcestí Beránky (8 km) se dotýká okrajové městské části Žežice a přes okraj zástavby Červené a zástavbu Vysoké Pece (10 km) se do města vrací v Lazci (12 km) a okruh uzavírá u výše doporučené neznačené trasy (13 km), resp. u lesa v městské části Orlov (15 km).

Na náměstí T.G. Masaryka (1 km) začínají ostatní značky. Zelená značka stoupá SV směrem a pokračuje dlouhým lesním úsekem na rozcestí Náves (12 km) v údolí Hlubošského potoka. Další nabídka je popsaná na modré (19 km) nebo červené (21 km) z Jinec. Modrá značka směřuje VJV směrem, její trasa vede podél areálu bývalé šachty 16 v Hájích se zbytky těžní věže (5 km) a pokračuje delším nezastavěným úsekem přes rozcestí Pod Spáleným vrchem (9 km), lokalitu Káciň (12 km), rozcestí Horní Líšnice (16 km) a dále údolím Líšnického potoka přes rozcestí Dolní Líšnice (18 km), okraj obce Solenice (20 km) a lávku přes Vltavu v těsném sousedství posledního přístaviště osobních lodí pod orlickou přehradou. Modrá se potom k řece vrací až u kempu Trhovky (27 km). Ze Solenic je možné dojít na přehradní hráz po žluté značce (21 km), vedené po schodišti a po silnici. Bezpečnější (22 km) je trasa po modré na pravý břeh a dále po staré dlážděné vozovce.

Červená značka stoupá z náměstí (1 km) na Svatou horu (2 km) a pokračuje přes obec Háje (5 km) a městskou část Jesenice (7 km) do zástavby Stěžova (10 km) a přes Podstěžovský mlýn (12 km) krátce údolím Stěžovského potoka do Smolotel (15 km). Zde se setkává s asi 7 km dlouhou okružní naučnou stezkou okolím Smolotel a Makové. Dále vede na rozcestí Dolní Líšnice (20 km) a v dalším úseku společně s výše popsanou modrou za lávku (21 km) přes Vltavu, odkud vede v blízkosti řeky do Kamýka n. Vlt. (33 km). V tomto městysi je umístěných několik tabulí neznačené naučné stezky Kamýk nad Vltavou. Areálem zříceniny Vrškamýk asi kilometr od řeky na levém břehu vede naučná stezka Kamýk nad Vltavou – výlet do středověku. V Hájích (5 km) začíná zelená značka, vedená u místa změny směru asi 50 metrů od areálu bývalé šachty 16, a dále přes rozcestí Pod Spáleným vrchem (9 km) do obce Obory (20 km), za níž se větví do zástavby Vestce (24 km) na břehu Vltavy nebo přes lokality Vápenice (22 km), Luhů (25 km) a Kaliště (26 km) a rozcestí Horní Líšnice (30 km). U Panského mlýna (32 km) se setkává s naučnou stezkou okolím Smolotel a Makové a značka pokračuje přímo do Smolotel (33 km). Obě posledně popsané větve zelené přes rozcestí Obory jsou součástí mezinárodní evropské turistické trasy E10 z ostrova Rujany do italského Bolzana.

Žel. st. Milín je od centra městyse vzdálená téměř dva kilometry. U nádraží začíná modrá značka, která obchází Milín a vede přes Vrančice (4 km) a Těchařovice (5 km). V lese u hájovny (7 km) kříží trasu bývalé vlečky ze žel. st. Tochovice nad hráz orlické přehrady, která byla nezbytná pro dopravu materiálu na její stavbu. Přes Chraštice (9 km) a Bukovany (12 km) značka pokračuje na rozcestí Podholušice (13 km), kde se setkává se zelenou podél pásu lesů na levém břehu přehrady, v němž zde nebyly ani nejsou žádné kempy. Nejbližším zajímavým cílem za obcí Kozárovice (15 km) na zelené a mezinárodní trase E10 je zámek Orlík n. Vlt. (25 km). Opačným směrem zelená vede přes rozcestí Kamenná (15 km) a obce Cetyni (16 km) a Pečice (18 km) na rozcestí U Buku (26 km) s červenou. V oblasti Cetyně a přímo na trase nebo v okolí žluté značky z rozcestí Kamenná (15 km) na hráz orlické přehrady (20 km) vedla již zrušená vlečka ke stavbě vodního díla.

Okolo žel. st. Tochovice prochází modrá značka a přes stejnojmennou obec (1 km) pokračuje po silnici téměř k obci Lazsko, před níž odbočuje vlevo na lesní cestu do zástavby Kamenné (5 km) a podél hald bývalé uranové šachty 3. Před začátkem lesa po pravé straně odbočuje vpravo neznačená cesta k asi 1 kilometr vzdálenému památníku Vojna. Na rozcestí Nad Žežicemi (8 km), resp. Beránky (9 km), značka kříží žlutou a k sídlům se dostává až na okraji velkého příbramského sídliště Zdaboř (10 km), kde mění směr na JZ k Rožmitálu pod Třemšínem (27 km). Opačným směrem od tochovického nádraží modrá vede po vedlejší silnici přes Horčápsko (1 km) a od Horčápského rybníka po polních cestách do Březnice (5 km), kde nedaleko nádraží míří do centra a pokračuje po vedlejší silnici do Hlubyně (8 km), po cestách i vedlejších silnicích do Bezděkova pod Třemšínem (13 km) a odtud po lesních cestách na vrch Třemšín (23 km, 827 m.n.m.).

Červená značka z náměstí směřuje zámeckým parkem (1 km) a přes zástavby Boru (3 km) a Dobré Vody (5 km) a po okraji Nestrašovic (7 km), okolo Podnestrašovického mlýna a přes zástavbu Řetče (9 km) a Touškova (11 km) do Zalužan (13 km). Odtud přes zástavbu Šerkova (17 km) a okolo hájovny Na Zeleném (19 km) sestupuje do Kožlí (21 km) a po silnici do Orlíka n. Vlt. ke vchodu do zámku (23 km) a přístupu k přístavišti lodní dopravy. Žlutá značka se od červené odděluje v parku březnického zámku (1 km) a pokračuje po hlavní silnici v úseku s podjezdem pod železniční tratí, poté po vedlejších silnicích do zástavby Martinice (4 km) a po cestách mezi rybníky a malými lesíky k žel. zast. Hudčice (7 km, na trati mezi Březnicí a Strakonicemi) a po vedlejších silnicích přes Hudčice (8 km) a zástavbu Bubovic (10 km) do Hlubyně (11 km) k modré značce.