
Základní informace
Odkazy
Informace o lince S75
Kam na výlet s linkou S75
Fotogalerie
| S75 | Beroun – Křivoklát – Rakovník |
|---|---|
| PID | Beroun – Beroun-Závodí |
| Plná integrace | není |
| S75 | Intervaly (min) | Rozsah provozu (cca) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| úsek | PD ráno | PD dopoledne | PD odpoledne | Sobota a neděle | Pracovní den | Sobota a neděle |
| Beroun – Rakovník | 60-90 | 120-150 | 60-120 | 60-150 | 4:05-23:40 | 4:05-21:40 |
| Vozidla | ||
|---|---|---|
| Motorová jednotka řady 814 Regionova | Výrobce | Pars Nova a.s. |
| Počet vozů v jednotce | 2 | |
| Délka | 28,44 m | |
| Maximální rychlost | 80 km/h | |
| Počet sedadel | 76 + 8 sklopných | |
| Bezbariérovost | ano | |
| Počet míst pro cyklisty | 4 v řídícím voze | |
Linka S75 zasahuje do oblasti obsluhované Pražskou integrovanou dopravou pouze okrajově. Spojuje dvě významná středočeská města Beroun a Rakovník. Označení S75 jí bylo přiděleno 11. prosince 2011.
Historie trati vedené údolími Berounky a Rakovnického potoka je spjata s tzv. Rakovicko - protivínskou dráhou, která je symbolem návratu státu do výstavby železnic. Je nutné připomenout, že Rakousko na konci roku 1854 z finančních důvodů rezignovalo na výstavbu jím financovaných drah, Severní státní dráhu odprodalo soukromé Rakouské společnosti státní dráhy a po následující dvě desetiletí byl mocný rozmach sítě železničních tratí spjat se soukromým kapitálem. Situace se dramaticky změnila v roce 1873. Krach na vídeňské burze nezasáhl železniční podnikání okamžitě, a tak stavba většiny železnic pokračovala nerušeně až do přelomu let 1874 a 1875. Až koncem roku 1874 se dopady krize začaly projevovat i v oblasti budování nových železnic. Ohroženy byly především nedokončené a státem negarantované dráhy.
Jednou z nich byla i trať nazývaná někdy jako Česká jihozápadní dráha. Jednalo se o ambiciózní projekt, který měl přetnout západní polovinu Čech od severu k jihu. Trať měla začínat v Hodkovicích nad Mohelkou nedaleko Liberce. Přes Českou Lípu, Litoměřice, Rakovník, Beroun, Příbram a Písek měla železnice zamířit do Protivína, kde již procházela hlavní trať Dráhy císaře Františka Josefa spojující Vídeň a Cheb. Odbočka z Březnice přes Strakonice a Vimperk měla dosáhnout až bavorské hranice nedaleko šumavského Kunžvartu (nyní Strážný). Záměr na výstavbu České jihozápadní dráhy vznikl spojením několika různých původních projektů. Její výstavba byla povolena v říjnu 1872. Bylo to však již příliš pozdě. V období nastupující krize neměly peněžní ústavy náladu na financování dalších staveb. Krach na burze zmařil i naděje na odbyt akcií. Žádost o poskytnutí zálohy ze státních prostředků byla odmítnuta.
Po intervenci aktivního českého železničního podnikatele a stavitele Jana Muziky byla vláda ochotna vypomoci alespoň při výstavbě úseku Rakovník - Beroun - Zdice - Protivín. Podpůrným argumentem bylo, že dráha měla sloužit také příbramským státním dolům a v časech hrozivé nezaměstnanosti měla stavba poskytnout nouzovou práci obyvatelstvu postiženému katastrofálními povodněmi v roce 1872. V květnu 1874 rozhodla vláda o výstavbě Rakovnicko - protivínské dráhy na státní náklady. Stavbu prováděla firma Jana Muziky. Stavba probíhala velmi rychle, i když úsek Rakovník - Beroun byl budován o něco déle, než jižní část trati. Vlaky se údolím Berounky mezi Berounem a Křivoklátem a dále vzhůru podél Rakovnického potoka rozjely 30. dubna 1876. V úvodních letech provozu se několikrát vystřídal provozovatel nové dráhy. Od počátku zajišťovala provoz Duchcovsko - podmokelská dráha. Již od následujícího roku ji vystřídala Ústecko - teplická dráha. Po pouhých dvou měsících se provozovatelem stala Česká západní dráha. A konečně od 1. ledna 1884 začaly dopravu zajišťovat státní dráhy.
Za dlouhá desetiletí uplynulo mnoho vody v Berounce a trať vedená po jejích březích žila klidným životem, kdy byly prováděny pouze dílčí modernizace. Trať se zachovala prakticky v původní podobě, bez významných změn (snad vyjma oblasti zabezpečovacího zařízení). Minulostí je i provoz dálkového rychlíku "Bezdrev", který tudy spojoval Most a České Budějovice. Jeho hlavním úkolem byla přeprava rekreantů z průmyslových severních Čech do oddychových oblastí na jihu Čech. Dnes po trati mezi Berounem a Rakovníkem jezdí pouze osobní vlaky a jen čas od času vyjíždějí parní vlaky, které přivážejí turisty z Prahy na různé kulturní akce konané na hradě Křivoklát.
Turistické trasy od železničních stanic Beroun a Beroun-Závodí jsou uvedené u linek S6 nebo S70.
Od žel. st. Hýskov míří žlutá značka do sedla mezi vrcholy Plešivce a Malého Plešivce na rozcestí U Jahodového vrchu, resp. U Lizu (4 km). Červená odtud vede směrem do Zbečna (24 km) nebo na nádraží v Berouně (9 km), odkud má podrobněji popsanou trasu. Žlutá směřuje do zástavby Lhotky u Berouna (5 km), dále je možné použít zelenou značku přes zástavbu Malých Přílep (7 km) a lokalitu Rejnov (12 km) v údolí říčky Loděnice do obce Ptice (16 km). Ze Lhotky u Berouna je možné si vybrat také modrou značku k nádraží do Berouna (11km) nebo opačným směrem k nádraží do Loděnice (12 km, linka S6), odkud je její trasa podrobněji popsaná.
Od žel. st. Nižbor vedou všechny trasy územím CHKO Křivoklátsko. Žlutá značka míří do centra obce a na most přes Berounku, za ní společně s okružní trasou místního značení do okolí keltského hradiště u rozcestí Lísek (6 km) poblíž stejnojmenného vrchu. Červená odtud směřuje jedním směrem přes Leontýnský zámek (19 km) do Roztok u Křivoklátu (24 km), druhým přes rozcestí pod vrcholem Dědu (9 km) k nádraží do Berouna (14 km), odkud je její trasa podrobněji popsána. Zelená značka z centra Nižboru vede lesními úseky do Nového Jáchymova (6 km), odkud lze pokračovat po již zmíněné červené z berounského nádraží (21 km) do Roztok (17 km) nebo po modré lesy k Berounce a po jejím břehu k žel. zast. Žloukovice (12 km).
Červená značka po pravém břehu Berounky, která prochází Nižborem, vede od berounského nádraží (10 km) přes rozcestí Hrachovka (7 km), Žloukovická hájovna (8 km), Dlouhý hřeben (13 km) a Pod Beránkem (14 km) do Roztok (17 km). Modrá značka z Nižboru směřuje lesními úseky v povodí Žlubineckého potoka a poblíž Kyšického mlýna se setkává s červenou údolím říčky Loděnice, s touto značkou vede společně do obce Malé Kyšice (12 km). Další trasa vede přes Braškov (17 km) a okolo rozhledny Kožová hora (19 km) ke kladenskému nádraží (22 km).
U žel. zast. Žloukovice začíná modrá značka přes rozcestí Hrachovka (2 km) s červenou po pravém břehu Berounky do Nového Jáchymova (6 km) na výše uvedeném rozcestí červené a zelené. Ze Žloukovic vede také žlutá značka, která končí na již popisovaném rozcestí s červenou Žloukovická hájovna (2 km).
Od žel. zast. Račice nad Berounkou míří žlutá značka na rozcestí s červenou značkou Pod Beránkem (5 km), pojmenovaného podle nedalekého vrcholu.
U žel. st. Zbečno končí či začíná červená značka, vedená oblastí levého břehu Berounky do Berouna (28 km). Zajímavým místem je zřícenina Jenčov (či Jinčov) na odbočce ze značky (9 km), červená se poté v polesí Muňava (14 km) setkává se zelenou z Bratronic (17 km) k Roučmídovu mlýnu (18 km) na červené značce údolím říčky Loděnice. Červená značka ze Zbečna pokračuje okolo Chyňavské myslivny (17 km) na modré značce z Nižboru (25 km) přes Malé Kyšice (22 km) na červené údolím Loděnice a okolo rozhledny Kožová hora (28 km) k žel. st. Kladno (31 km).
Žlutá značka spojuje Zbečno s rozcestím u hájovny Kaly (5 km) na červené z Lán (15 km) na žel. zast. Křivoklát (16 km). U stejné červené končí zelená značka ze Zbečna do lokality Písky (4 km), odkud lze dojít k žel. zast. Křivoklát (8 km).
Okolo žel. st. Roztoky u Křivoklátu vede žlutá značka od červené z horní části obce Roztoky (1 km) na silniční most přes Berounku (1 km) a dále okolím naučné stezky Paraplíčko k žel. zast. Křivoklát (4 km). Berounku žlutá přechází společně s červenou značkou, která pokračuje přírodní památkou Nezabudické skály s vyhlídkou na řeku do obce Nezabudice (6 km), ve které žil až do zatčení při odbojové činnosti za druhé světové války rozvědčík Jaroslav Franěk, který zde má pamětní síň. Silnička dolů končí křižovatkou, od níž pokračuje k řece cesta k přívozu (neznačená trasa, 7 km), známému z povídek Oty Pavla. Expozice o jeho životě a díle je umístěna v převoznické chalupě na pravém břehu v lokalitě Luh. Jelikož přívoz zajišťují většinou učitelé z gymnázia v Novém Strašecí, převáží v sezóně o víkendech a o prázdninách denně. Na pravém břehu Berounky lze pokračovat do Branova (8 km) s autobusovým spojením přes Nový Jáchymov do Berouna v pracovních dnech. Při suchém terénu lze pro návrat zvolit i náročnější trasu SV směrem z obce k polní cestě k okraji srázu nad řekou, kudy vede po úzké skalní římse naučná stezka U Eremita, upozorňující na vzácné dřeviny. Do Roztok (13 km) je možné se vrátit také po silnici.
V okolí žel. zast. Křivoklát vede naučná stezka Brdatka po okraji stejnojmenné přírodní památky a podle levobřežní trasy do Zbečna. Asi 2 km dlouhá naučná stezka Paraplíčko z parkoviště u hradu prochází nedaleko žluté značky na stejnojmennou vyhlídku na řeku v sousedství přírodní památky Na Babě. Dvě naučné stezky začínají u základní školy v tomto městysi – školní a vyhlídková. Po červené značce přes lokalitu Písky (4 km) lze dojít do Lán (22 km) a Stochova (26 km), odkud je trasa podrobněji popsaná. Opačným směrem značka směřuje k žel. zast. Pustověty (8 km), odkud pokračuje údolím Rakovnického potoka do Rakovníka.
U žel. zast. Městečko u Křivoklátu začíná trasa zelené značky, která stoupá převážně lesními úseky přes rozcestí Mečná (4 km) k hájovně Pařeziny (6 km). Za ní se po levé straně silnice (6,5 km) setkáme s posledním panelem neznačené stezky vůně dýmu a jehličí, která odtud vede západním směrem a od tabule u sv. Jana Nepomuckého (8 km) na SZ, kde je před silnicí 7. zastavení (8.5 km). Lze pokračovat po stezce lesem a poté po polní cestě a od hájovny U Pěti dubů (11 km) po silnici k dalšímu (6.) panelu stezky (13 km) severně od hájovny U Tří stolů a po lesních cestách podle plánku, který je na každé tabuli, směrem do Řevničova k žel. st. (23 km). Při rozdílu výšky a hlubokém údolí Rakovnického potoka je lepší výlety u linky S75 končit než začínat. Za silnicí u 7. tabule stezky (9 km) je možné se vydat po neznačené lesní cestě přibližně VSV směrem přes rozcestí Brejl ke stejnojmenným stájím (11 km), kde se opět shledává se zelenou (opačným směrem se odbočuje na cestu mezi okrajem lesa a ohradami), po značce 9 km od zastávky v Městečku. Zelená pokračuje k Pilskému rybníku (11 km) s patrnou trasou koněspřežné dráhy a dále do Rudy (14 km) a k žel. st. Nové Strašecí (16 km). Z rozcestí Mečná (4 km) lze pokračovat po žluté přes samotu Požáry (6: km) a lokalitu Písky (8 km) k žel. zast. Křivoklát (12 km).
Od zastávky Městečko u Křivoklátu je možné využít neznačenou trasu údolím Rakovnického potoka. Asi 80 metrů po značce od schodů na nástupiště vede pod železničním náspem úzký tunýlek do zástavby za tratí a k můstku přes potok (opačným směrem za můstkem vpravo) a slepou ulicí po levém břehu proti proudu a za ní pokračující cestou dojdeme do zástavby Pustověty, případně k žel. zast. (5 km).
Od žel. zast. Pustověty směřuje modrá značka přes lokalitu Malá Buková (4 km) na rozcestí V Potocích (7 km), odkud dojdeme po červené do Nezabudic (8 km), a po trase popsané podrobněji u výchozího místa Roztoky k přívozu přes Berounku (9 km). Červená přichází od Křivoklátu a spolu s modrou pokračuje k žst. Lašovice (3 km). Modrá pokračuje k žel. st. Řevničov (18 km z Pustovět), odkud je podrobněji popsaná. V úseku mezi hájovnou Krásná dolina a Řevničovem překonává vodní toky, jimž se lze vyhnout obejitím zmíněné hájovny po opačné straně mimo značku a přírodní rezervace Prameny Klíčavy po zpevněných komunikacích (opačným směrem odbočit ze silnice až na další lesní cestu). V údolí Rakovnického potoka lze setrvat a pokračovat z Lašovic po neznačené cestě proti jeho proudu do k asi 2,5 km vzdálené žel. zast. Chlum u Rakovníka (v opačném směru zůstáváme na cestě po pravém břehu). Červená značka vede v blízkosti trati přes žel. zast. Chlum u Rakovníka (6 km z Pustovět) a odtud již údolím Rakovnického potoka, prochází poblíž nádraží Rakovník (11 km) na východiště cest na rakovnickém náměstí (12 km).
Vlevo před oplocením čistírny odpadních vod (10 km z Pustovět) je možné se vydat po žlutém okružním místním značení v Rakovníce na Žižkovo náměstí (13 km). Za ČOV (10 km) lze přejít po neznačené trase můstek přes potok a po kryté lávce splav Nového rybníka, nyní koupaliště, a vydat se proti proudu Lišanského potoka. Silnici (12 km) je bezpečnější podejít a po úzké cestě, o kterou se dělíme s cyklisty, obejít přístup na chodník s červenou značkou okolo hájovny Krásná dolina (17 km, kdo nechce překonávat vodní tok, obejde hájovnu po opačné straně), pramene Merkovka (20 km) a na rozcestí Kluk (21 km), odkud lze dojít k žel. st. Řevničov (24 km). Opačným směrem červená vede okolo slepé ulice směrem k žel. zast. Rakovník zastávka (13 km, linka S50) a hlavní ulicí na východiště cest na rakovnickém náměstí (15 km).
Z rakovnického náměstí se rozbíhá další červená značka JZ směrem přes Lubnou (5 km) a Malinovou (10 km) ke zřícenině Krakovce (15 km) a dále údolím Javornice k mostu přes Berounku ve Zvíkovci (29 km). Modrá značka směřuje okolo zříceny Hlaváčov (4 km) a Železničního muzea Českých drah nedaleko žel. st. v Lužné u Rakovníka (8 km), potkává se s naučnou stezou kolem Louštína a končí na rozcestí s červenou Maxova obora (11 km), odkud lze vystoupat na rozcestí Kluk (11 km) a po zelené dojít k žel. st. Řevničov (14 km).
Zelená značka vede přes Senomaty (7 km, žel. zast. na trati Rakovník – Blatno u Jesenice), Šanov (9 km, asi 500 metrů od značky žel. st. na téže trati), Kletečné (14 km) a Soseň (17 km) do Jesenice (22 km, žel. st. na téže trati). Značka se zde setkává s asi 15 km dlouhou naučnou stezkou Jesenicko, vyznačenou v přírodním parku. Opačným směrem zelená směřuje přes Olešnou (5 km), odbočku (12 km) k asi 500 metrů vzdálené žel. st. Krupá (na trati Lužná – Žatec), Krupou (13 km), Mutějovice (16 km, žel. zast. na téže trati vzdálená asi kilometr od centra obce) a rozcestí u bývalého dolu Perun (18 km) na rozcestí pod zříceninou Džbán (19 km) kde značka přechází trať v místě tunelu a zelená pokračuje k žel. zast. Domoušice (24 km, na trati Rakovník – Louny). Z rozcestí Pod Džbánem lze pokračovat k žel. zast. Mutějovice (20 km na téže trati), kde začíná asi 4 kilometry dlouhá naučná stezka Kamenné řady u Kounova, využívající turistické značení.