
Úvod
Legislativa
Světelné signalizace
Oddělení tramvajových tratí
Vyhrazené jízdní pruhy
Omezení vjezdu
Systém přednosti
Zastávky
Další informace
Veřejná doprava je po dopravě pěší a cyklistické nejpříznivějším druhem dopravy pro urbanizované oblasti po stránce emisní, hlukové, energetické, ekonomické, dopravní, urbanistické i sociální. Je žádoucí, aby spolehlivá funkce a tím i atraktivita pro cestující byla podpořena organizací provozu v dopravním prostoru.
Obecně jsou vnějšími vlivy ovlivňovány nejméně dopravní cesty subsystémů, které do kontaktu s ostatní dopravou přijdou nejméně. V Pražské integrované dopravě to jsou zejména linky metra, lanovky, železnice a přívozů. Naopak linky tramvají a autobusů se musejí potýkat s propustností křižovatek a komunikací. Pro minimalizaci dopadů provozu automobilové dopravy je aplikována řada dopravních a stavebních opatření zajišťujících preferenci veřejné dopravy.
Pozitiva preference veřejné dopravy nejsou přínosem jen pro cestující (rychlá a spolehlivá doprava), ale i pro dopravce (nižší spotřeba i opotřebení vozidel, bezproblémové dodržování zákonných bezpečnostních přestávek řidičů). S preferencí vozidel veřejné dopravy je nutné řešit i preferenci jejích uživatelů (např. přístupy na zastávky, vhodná výška nástupišť).
Základem preference veřejné dopravy jsou legislativní podmínky. Základní práva a povinnosti definuje Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích:
Legislativní rámec je tvořen dále vyhláškami (zejména č. 30/2001), technickými normami a podmínkami pro stavební a dopravní řešení, Zásadami dopravní politiky hl. m. Prahy z roku 1996 a dalšími strategickými dokumenty.
Režimem světelných signalizačních zařízení (dále SSZ) lze zajistit vysokou míru preference veřejné dopravy – především vozidel, ale také cestujících (před nástupem nebo po nástupu do vozidla).
![]() |
![]() |
![]() |
| Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (absolutně) | Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (poměrově) | Vývoj SSZ s preferencí pro autobusy (absolutně) |
Preference je závislá na systému řízení SSZ, nejlepších výsledků dosahují SSZ využívající detekci vozidel a dynamické řízení pro absolutní preferenci vozidel veřejné dopravy. V křižovatkách či úsecích s komplikovanějším dopravním režimem bývá užita pouze podmíněná preference, která výrazněji zohledňuje i ostatní provoz. V křižovatkách či úsecích s nadřazeným provozem ostatní dopravy bývá užit systém bez preference veřejné dopravy (např. náměstí I.P.Pavlova). SSZ pro preferenci veřejné dopravy mohou být použita i v liniových úsecích jako tzv. světelné závory před křížením nebo spojováním proudů vozidel či jako ochrana prostoru zastávek.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Funkce světelné závory | ||
Podmínkou preference vozidel je jejich detekce při příjezdu do oblasti vlivu SZZ (nejčastěji křižovatky). Pro detekci se podle místních podmínek a technického vývoje využívá celá řada technologií (trolejové kontakty, videodetekce, radiodetekce, indukční smyčky, GPS aj.), u tramvají v křižovatkách doplněných o požadovaný směr z dálkového ovládání výhybek.
![]() |
![]() |
![]() |
| Zařízení pro detekci vozidel veřejné dopravy | ||
Preferenční průjezd vozidla veřejné dopravy může být zajištěn vložením nebo prodloužením fáze pro jeho průjezd, což se může projevit zkrácením fází v jiných směrech nebo změnou pořadí jednotlivých fází SSZ.
![]() |
![]() |
![]() |
| Některé součásti SSZ | ||
Stavebním a dopravním uspořádáním tramvajových tratí v rámci komunikační sítě lze zajistit různou míru liniové preference – od absolutní (samostatná trať rychlodrážního charakteru) až po nulovou (společný provoz všech vozidel v profilu tramvajové trati).
![]() |
![]() |
| Samostatné tramvajové těleso | Zvýšené tramvajové těleso |
![]() |
![]() |
| Oddělovací prvky tramvajového tělesa v úrovni vozovky | Vodorovné značení v profilu tramvajového tělesa |
Vyhrazené jízdní pruhy pro určený typ vozidel definují využití této části pouze pro tato vozidla. Méně častou variantou je jízdní pruh se zákazem jízdy vozidel s výjimkou určených vozidel.
Vyhrazený jízdní pruh může být vyznačen v profilu vozovky nebo jím může být povolena jízda po tramvajovém tělese.
![]() |
![]() |
![]() |
| Seznam vyhrazených jízdních pruhů [PDF, 100 kB] | Liniová preference autobusů mimo tramvajová tělesa (vyhrazené jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů) |
Liniová preference autobusů - jízda po tramvajovém tělese |
![]() |
![]() |
|
| Liniová preference autobusů (vyhrazené jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů, jízda po tramvajovém tělese) |
Vyhrazené jízdní pruhy pro BUS a jízdní kola (vyhrazené či přikázané jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů) |
Základní varianty vyhrazených jízdních pruhů:
![]() |
![]() |
| Vyhrazený jízdní pruh BUS | Vyhrazený jízdní pruh TRAM+BUS |
![]() |
![]() |
![]() |
| Vyhrazený jízdní pruh BUS+Cyklo | Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi | Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi+Cyklo |
V úsecích křižovatek je při nedostatečné šířce pro provedení vyhrazeného jízdního pruhu křižovatkou možné liniové propojení jízdním pruhem s tzv. výlučným směrem (např. jízdní pruh pro odbočení vpravo umožňuje přímou jízdu bus do navazujícího vyhrazeného jízdního pruhu).
![]() |
![]() |
| Značení tzv. výlučného směru | |
Zákaz vjezdu (s výjimkou vybraných vozidel) výrazně zlepšuje podmínky pro veřejnou dopravu zejména v centrální oblasti města, dále je používán pro dopravní terminály.
![]() |
![]() |
| Zákazy vjezdu vyjma MHD | |
Pěší zóny (s povolením vjezdu vybraných vozidel) jsou prostředkem pro zklidnění dopravy v oblastech s vysokým podílem chodců. Průjezd povolených vozidel je omezen rychlostí (max. 20 km/h) a s ohledem na chodce, což spolu s charakterem provozu a umístěním zastávek v takových oblastech neznamená zásadně negativní vliv na plynulost provozu.
![]() |
![]() |
| Pěší zóny vyjma MHD | |
Určení hlavních a vedlejších ramen křižovatek podle směrů průjezdu vozidel veřejné dopravy umožňuje preferenci vozidel veřejné dopravy např. v křižovatkách bez SSZ nebo se zhoršenými rozhledovými poměry.
Obdobný princip může být využit pro uspořádání jízdních pruhů v místech slučování komunikací nebo na výjezdech z dopravních terminálů.
![]() |
![]() |
| Systémy přednosti | |
Pro zlepšení bezpečnosti a plynulosti provozu je důležité i řešení zastávek. Vhodné řešení urychluje a činí bezpečnějším přístup, výstup i nástup cestujících.
Nástupní ostrůvek je nejrozšířenějším typem tramvajové zastávky. Ostrůvky a přístupy na ně jsou průběžně upravovány tak, aby byla zajištěna bezpečnost chodců-cestujících. Jedná se zejména o rozšiřování ostrůvků (stavebně, případně dočasně vodorovným značením), zkracování přechodů, rozšíření vyčkávacích prostorů na přístupech k zastávkám a zábradlí podél hran.
Zastávkový mys je vytvořen přitažením chodníkové hrany v místě zastávky k tramvajovým kolejím. Ostatní vozidla zastavují za tramvají, cestující nastupují přímo z chodníku.
Vídeňská zastávka (název dle místa inspirace) je vytvořena zvýšením vozovky vpravo od tramvajového tělesa do úrovně nástupiště. Tato úprava zajišťuje bezbariérový přístup i v užších profilech a je prostředkem ke zklidnění dopravy.
![]() |
![]() |
| Nástupní ostrůvky | |
![]() |
![]() |
| Zastávkové mysy | |
![]() |
![]() |
| Vídeňské zastávky | |
Na rozvoji preference PID se podílejí
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
Magistrát hl. m. Prahy - odbor dopravy
Metroprojekt Praha, a.s. (projekty liniové preference)
Policie ČR, Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy - odbor služby dopravní policie
ROPID
Technická správa komunikací hl. m. Prahy